Na světě jsou tři kouzelné dámy. Docela obyčejné, ale povahu mají zlou. Nechali například ve městě kulaté propadlo, do něhož padají lidé i psi. Šel jsem kolem a tu najednou z toho propadla vyletěli tři skleněné knížky, každá velká jako kostka cukru. Vzal jsem je do rukou. Jakmile se dostaly k sobě, okolí se nebývale rozjasnilo. Kdykoli jsem potřeboval světlo, dal jsem ty knížky k sobě. Ovšem pokaždé mi to ubralo něco z mého dobráctví. Stával jsem se zlým. Ty tři kouzelné dámy díky tomu stále rostly. Viděl jsem, jak si vybírají nové a nové, větší šaty, protože již přesáhli výšku dvou metrů. Jejich šaty byly průsvitné, vypadaly jako záclony. Každá z těch dam měla jinou barvu.
